Promo fotografie skupiny Fajnbeat

Skupinu Fajnbeat znám ještě z doby, kdy jsme hrávali s Hudbandou a když mne Chosé oslovil, zda bych jim neudělala promo fotky, neváhala jsem. Zadání znělo -  bude to v podzimní přírodě, možná i u zdi, ostatní se uvidí na místě. Sešli jsme se v neděli dopoledne ve Stromovce na předem vytipovaném místě a protože nám počasí po deštivém a zamračeném týdnu přálo, pustili jsme se do práce.

Členové kapely jsou hraví, takže pro ně nebyl problém seskupit se podle mého přání a příhodně se zatvářit.

Musím Fajbeat pochválit za volbu oblečení, které se barevně netříštilo s podzimními barvami kolem.

Dokonce si všichni přinesli své nástroje, abychom mohli udělat fotky hrající kapely. Shodnout se na písničce, kterou budou na fotografii hrát byl ovšem trochu větší problém :).

S postupem času šlo všem pózování lépe a lépe.

Pak přišla oblíbená póza flétnistky Míši, kdy se mohla uvelebit na koberci podzimního listí.

Přirozeným pokračováním bylo pózování na lavičce...

A toto by mohla být fotka na zadní stranu CD, co říkáte? A u zdi se bude fotit někdy příště, tentokrát jsme na žádnou nenarazili, ale vlastně to vůbec nevadilo.

Děkuji Fajnbeatu za možnost strávit s nimi krásné focení a těším se na jejich nové CD.

Děkuji za nakouknutí
a relaxujte focením!

Mlha ve Stromovce

Dnes jsem se v devět hodin ráno procházela Stromovkou v místech, kde je slepé rameno Vltavy. Nikdy dřív jsem v téhle části Stromovky nebyla, takže jsem byla zvědavá, co zde na mne čeká. A měla jsem štěstí, protože se všude kolem válela jemná mlha a nebyly zde žádné davy lidí.

Zrcadlení v mlžném oparu má svůj půvab, i ta míchačka vypadá tak nějak malebně :).

Slepé rameno Vltavy, slunce už se po levé straně malinko vynořuje z mlhy.

Nikde nikdo, občas se z mlhy vynoří běžkyně nebo pejskař a za pár vteřin jsem tu zase sama.

Kouzelná chvíle před rozpuštěním mlhy. Dopoledne bylo nakonec krásně slunečné.

Děkuji za nakouknutí
a relaxujte focením!

Podzim v Jesenici

Když v neděli po obědě zase vykouklo sluníčko, nedalo mi to, popadla jsem foťák a vyrazila na procházku. Na fotkách sice nepoznáte, že jsou z Jesenice, ale jsou :). Tentokrát je nechám bez komentáře, jsou to podzimní náladovky, u kterých jsem opět zapomněla na svět kolem...

Děkuji za nakuknutí
a relaxujte focením!

Podzim u vesteckého rybníka

Jedu takhle autem domů po dopoledním kurzu v Praze, je krásná podzimně naladěná sobota a když se tak kochám krajinou kolem sebe, napadne mne, že mi ty nejhezčí barvy podzimu zase utečou. Pak si řeknu, že když přijedu domů o půl hodiny později, tak se vlastně nic nestane. Zaparkuju kousek od vesteckého rybníka a jdu se k němu projít, samozřejmě s fotoaparátem v ruce.

A pak už se jen kochám, chodím sem a tam, cvakám spouští, zapomenu na všechny starosti a povinnosti a je mi dobře.

Po týdnu, kdy byla stále zatažená obloha a často pršelo, je sluníčko balzámem na duši.

Listí na stromech je stále většinou zelené, ale žlutá barva už se také hlásí ke slovu - mám barvy podzimu ráda a těším se, až se přidá červená...

Kousek vedle mne sedí dva rybáři a pozorují cvrkot kolem rybníka. Nechci je rušit, tak jdu zase dál.

Stačila půlhodinka a já se cítím osvěžená a těším se, až vyberu pár nejlepších fotek, které mi budou připomínat klid a pohodu u vesteckého rybníka. Ve chvíli, kdy usedám do auta, už sluníčko nesvítí, obloha je šedá a já si říkám, že jsem zase jednou měla štěstí nebo intuici a byla jsem ve správný čas na súprávném místě.

Děkuji za nakouknutí
a relaxujte tvořením (nebo focením) :).

Náramky z minerálního papíru

Minerální papír je pro mne jako materiál objevem letošního roku. Na květnovém školení ve Stamperii jsme si z něho vyrobili náramek a to mne inspirovalo k dnešnímu tvoření. Vznikly z toho tři náramky:

Každý náramek je slepený ze dvou dílů vyřezaných na Big Shotu a obarvených permanentními inkousty. Po zaschnutí inkoustů jsem na slepení použila tekuté PVA lepidlo.

Potom jsem nalepila samolepící perličky nebo enamelové tečky. Protože perličky moc nedržely, použila jsem na jejich přilepení vteřinové gelové lepidlo. Oranžový náramek jsem dotečkovala černým permamentním popisovačem od Ranger Ink.

Na tomto náramku v mých oblíbených barvách jsou jako ozdoba nalepené enamelové tečky. Do dírek na koncích náramků jsem připevnila tři řetízková očka a provlékací zapínání.

Hotovo, můžu jít do společnosti :).
Děkuji za nakouknutí
a relaxujte tvořením!

Kočičí focení v Benátkách nad Jizerou

V sobotu 1. října 2016 jsem se vracela z kurzu v Mladé Boleslavi a asi na hodinu jsem si udělala přestávku v Benátkách nad Jizerou. Procházela jsem se s fotoaparátem na krku po Husově náměstí, které bylo v půl druhé odpoledne liduprázdné a pak jsem se vydala na procházku zámeckého parku. 

Cestou zpět k autu, jsem v malé uličce potkala kočičí modelku (nebo modela).

Nejprve jsem opatrně fotila z dálky a byla připravená na to, že zvíře mávne packou a zmizí. Pak jsem šla trochu blíž...

V ulici jsme byli jen já a kočka a bylo to magické.

Strávili jsme spolu dobrých deset minut. Já při tom focení zapomněla na všední starosti a při "vyvolání" fotek jsem věděla, že tyhle pro mne budou výjimečné :).

Díky za nakouknutí
a relaxujte tvořením (nebo focením) :)